úvod  tátův deníček  galerie  dovolená  grafomanský brloh  kuchařka  

Ve vlaku z Jičína do Nymburka  Doktoři  Vraťme život do krajiny  abolice  also sprach babisch  Marbulínek  Musíme si dát Bacha  Ubu pilotem  Pluralita a tolerance  Blábol o lopatce  Ubu je na tahu  Mrchožroutství  ubu  čistě terapeutická  Maruščin domácí úkol  Alpy 2015  shit happens  Double shit  Jedna dušičková večerní  rakousko 1994  Gumičky  elpíčka, aneb jednou večer  jednou ráno  naše cesta z města  Pozvedl jsem uši ke korunám stromů  Verzatilka a pomerančová kůra  Kuličky  Prší  O kurvítku  Počátky  Moje pokusy o Limericky  Oskořínek  O česneku  Návštěva znojemského podzemí  Pravidla ponku  

Gumičky

Asi tak 14 dní si s tím holky hrají. Máme ty silikonové, tedy alespoň se to tak tváří. Děda má sparťanský náramek, soused slávista dostal červenobílý. Dnes odpoledne jsem byl svědkem nevídané události: naše holky a ještě dvě děti ze sousedství seděly nikoli u notebooků hrajíce minecraft, ale na kanapi a štrykovaly náramky. Vydrželo jim to určitě hodinu a kus. Já mám taky jeden sparťanský a jeden světle - tmavěhnědý, ten mi jde k pihovaté pleti.
Když jsem tak děcka chvilku pozoroval, došel jsem si pro jednu starou duši a nůžky a začal ji stříhat. Problém byl zachovat pravidelnou šířku a vynechat kousky, které již byly steřelé. Takové gumičky jsou pak k ničemu. Půjčil jsem si udělátko a upletl holkám náramky. Vzhledem k nepravidelnosti mého střihu byly trochu neforemné, ale mělo to úspěch. Možná po nich zbyde kroužek na zápěstí, ale to se dá umýt. Barevně vycházejí jako ty keltské lupkové šperky, co o nich zpívali Poutníci a výrobně jsou rozhodně jednodušší. A neriskuji, že si koupím gumičky z měkčeného PVC a vystavím se zhoubnému vlivu ftalátů :)

Martina, Maruška, Anča a Tom Juláci & zvířata

tvorba

náramek