úvod  tátův deníček  galerie  dovolená  grafomanský brloh  kuchařka  

Ve vlaku z Jičína do Nymburka  Doktoři  Vraťme život do krajiny  abolice  also sprach babisch  Marbulínek  Musíme si dát Bacha  Ubu pilotem  Pluralita a tolerance  Blábol o lopatce  Ubu je na tahu  Mrchožroutství  ubu  čistě terapeutická  Maruščin domácí úkol  Alpy 2015  shit happens  Double shit  Jedna dušičková večerní  rakousko 1994  Gumičky  elpíčka, aneb jednou večer  jednou ráno  naše cesta z města  Pozvedl jsem uši ke korunám stromů  Verzatilka a pomerančová kůra  Kuličky  Prší  O kurvítku  Počátky  Moje pokusy o Limericky  Oskořínek  O česneku  Návštěva znojemského podzemí  Pravidla ponku  

Prší

ak je to oficiálně: http://cs.wikipedia.org/wiki/Prší
... a jak to hrajeme my:
v podstatě stejně. Rozdá se po 4 kartách z mariášek (vybraných kanastových). Jedna karta se položí na líc. Hráč na forhontě buď dává barvu nebo hodnotu. Může dát kdykoli a na cokoli (kromě esa a sedmičky) svrška, čímž zároveň mění barvu (musí říct, jakou volí). Po sedmičce další hráč bere 2 karty, pokud nemá sedmu a nepřebije to. Ten další pak bere 4, resp. 6 resp 8 karet (brrrr...). Po esu se stojí, pokud ho nepřebiju esem.
První karta, kterou dáváme po rozdání na stůl, platí na hráče, co je na forhontě stejně, jakoby ji tam přihodil kdokoli jiný. Pokud je to svršek, koukneme na poslední kartu v lízacím balíku, jakáže barva platí.
Legrace je vracení do hry. Hráč vynese svoji poslední kartu s výkřikem "Prší!". Pokud má protihráč nebo kdokoli stejnobarevnou sedmičku, vynese ji, ten, co křičel, bere 2 karty. Nastala situace, že i další hráč za tím, co dodal stejnobarevnou sedmičku, měl jinou sedmičku. I vynesl ji a ten, co křičel, bral čtyři, Hra pak postupovala od křičiče zvyklým směrem.
Hodnoty karet zbylých v ruce nepočítáme, děláme si čárky za vítězství.

Martina, Maruška, Anča a Tom Juláci & zvířata