Ó pane Baum, ó pane Baum
Některé písničky si pamatuji od dob tahání kačera a chcaní do plenek. Některé jsem si textově přetvořil, aby mi dávaly smysl - třeba Hupstadíky Dáši. Nelze nepoznat hitovku Petra Spáleného ze začátku sedmdesátek. Některé jsem si prostě nezapamatoval, protože nechápal. Proč se, proboha svatýho, pan Vodňanský na výletě pere o ženy s Evženy? Taková volovina. A třeba Ó pane Baum. Tu mi jednou kolem vánoc zazpíval táta. Ó pane Baum, ó pane Baum, vy krásný máte svetr, ó pane Baum, ó pane Baum, krucinál donner wetter. Na celou písničku mi to přišlo málo. Buď to táta nedal celé, nebo jsem to nepochopil a tudíž si nezapamatoval.
A střih. Asi tak 40 let. Holky koukají na Snoopyho. Jedna postavička zrovna na piáně moc pěkně jazzově rozebírá zmíněnou písničku a kupodivu prvně zjišťuji, že to má nějaký vnitřek. Za dalších pár let chystáme zpívání na 3 krále. Německou verzi i se slušnou úpravou pro čtyřhlas není problém sehnat a se naučit. Ale co ta česká? Nevím, zasklím. Inspirace svetrem pana Čtvrtníčka z reklamy, sedmička vína a je to:
Ó pane Baum, ó pane Baum,
vy krásný máte svetr.
Ó, pane Baum, ó pane Baum,
kdopak že vám jej pletl?
To sobí stádo buď jak buď
úchvatně krášlí Vaši hruď!
No, pane Baum, no pane Baum...
krucinál donner wetter!
Takhle jsme to dali, dobře se bavili, tátovi se to, myslím, taky docela líbilo. Sedíme pak u Vypáleného koťátka a po letech se dozvídám, jak to je doopravdy:
|: Ó pane Baum, ó pane Baum,
vy krásný máte svetr. :|
Děkuji pěkně, je v něm fajn,
děkuji, pane Silberstein!
Ó pane Baum, ó pane Baum,
krucinál donner wetter.
A ještě předtím ve Křinci o adventním koncertě, pár kousků z kůru, druhou polovinu obstará velenický Velehlas. Tannenbauma si troufáme jenom německy. Klení asi fakt do kostela nepatří, i když si troufám tvrdit, že bychom se určitě druhému přikázání nepříčili. A ani to nezní neslušně. Otázka stojí, co by tomu řekl pan Silberstein, kdybychom zpívali tu jeho verzi.