úvod  tátův deníček  galerie  dovolená  grafomanský brloh  kuchařka  

Ve vlaku z Jičína do Nymburka  Doktoři  Vraťme život do krajiny  abolice  also sprach babisch  Marbulínek  Musíme si dát Bacha  Ubu pilotem  Pluralita a tolerance  Blábol o lopatce  Ubu je na tahu  Mrchožroutství  ubu  čistě terapeutická  Maruščin domácí úkol  Alpy 2015  shit happens  Double shit  Jedna dušičková večerní  rakousko 1994  Gumičky  elpíčka, aneb jednou večer  jednou ráno  naše cesta z města  Pozvedl jsem uši ke korunám stromů  Verzatilka a pomerančová kůra  Kuličky  Prší  O kurvítku  Počátky  Moje pokusy o Limericky  Oskořínek  O česneku  Návštěva znojemského podzemí  Pravidla ponku  

Ráno, když mám volno, může vypadat takto:

05:30 Martina musela dost brzo do práce. Protože k odchodu z domu nepoužívá vchodové dveře a zádveří, ale okno (byť francouzské), vevalí se dovnitř pět smraďochů sežrat granule, místo aby si něco sami chytili venku. Myší je tu dost. Snažím se neslyšet chroupání a občasné šarvátky s Hafinou.
Včera jsem smraďochy vyházel z domu, během naší nepřítomnosti chodili chcát vedle kočkolitu. Uplatnil jsem princip kolektivní viny, přestože dva smraďoši předstírají vysoký stupeň těhotenství. Martina to pak docela dlouho pucovala.
Dnes ráno se ten nejmenší začal kojit u Pusinky. Asi půl metru od mého ucha. Vrněl a Pusina mu mlaskavě lízala prdel. Pak se začala drbat za uchem a bouchala přitom prackou do kanape.
06:00 v tom se nedá spát. Vyhazuji Pusinu na zahradu. Hafina jde spořádaně sama, Pusina musí být vynesena.
06:00-06:30 zkouším ještě zabrat, ale jiný smraďoch chrápe a prská na křesle. Tak si čtu.
06:30 budíček. Holky slézají dolů, Maruška si připravuje svoje granule, Anička chce taky. Pohoda. Pak příprava svačinek do školy. V nestřeženém okamžiku jsou na lince 3 smraďoši a pokoušejí se něco ukořistit.
06:45 všicni smraďoši jsou vyházeni ven. Protože se dokáží šikovně vracet v průběhu vyhazování, musím je zahazovat docela daleko a po dvou.
07:00 odchod dětí do školy cestou zádveří a vchodových dveří. Smraďoši nemají šanci proniknout dovnitř.
07:05 vykydání kočkolitu a úklid nových chcanek vedle něho.
07:05-07:15 čichám Savo, abych přehlušil ten strašlivý puch.
07:15-09:30 kafíčko, noviny a vymýšlení, jak lépe uspořádat zítřejší dvouhodinovku první pomoci a KPR pro děcka z městecké základky. Posledně to bylo docela fajn. Přemýšlím, jak do toho zakomponovat ranní zážitky. Spíš použiji kazuistiku mladé holky, co jsme resuscitovali, když si šla poránu zaběhat, a jak bylo dobré, že kamarádka věděla, co má dělat.
09:30 jdu si zaběhat, vůbec se mi nechce. Ale to se mi nechce nikdy. Lenost je krutý soupeř, ale teď už spíš jen sparingpartner. Artróza to samé.
10:30 hledám drábskou čepici. Po posledních májích jedna chybí. Ještě zbývá podezřelé místo v rohu za knihovnou. Bez rozebrání knihovny se tam nedostanu, sezhora tam nedokouknu ani s čelovkou a zrcátkem. Konstruji jakousi sondu - echolot z kovové obouvací lžíce a špagátku. Narážím na dno a cosi malého tvrdého, čepice to není. Pak najdu silnější baterku a podívejme: cédéčka, asi 10 kousků a mezi nimi tituly, které již déle hledám. Shodili je tam nejspíš smraďoši.

Martina, Maruška, Anča a Tom Juláci & zvířata